Nemoci koček
Vnější příznaky onemocnění závisí na charakteru nemocí, avšak v mnoha případech se kočka projevuje jako slabá, jakoby líná, chce se schovat na tiché místo, ztrácí chuť k jídlu a její srst matní. Při podobných příznacích je nutné neodkladně vyhledat lékaře. Samoléčba není dovolena, protože kočka může velice rychle zahynout. Majitelé koček musejí znát kroky první pomoci při nejtypičtějších příznacích choroby.
Kočky jsou ve své podstatě vesměs ostražitá zvířata. Přesto však bývají oběťmi nešťastných náhod. Náhle vzniklé extrémní případy (jako např. nekontrolované krvácení, dušení, nepřetržité křeče, neuvědomělý stav, šok, ochrnutí, neschopnost močení) vyžadují správné ocenění stavu a průběhu, který samozřejmě odpovídá chovatelovým zkušenostem a intuici. K preventivním opatřením spadá také zřízení lékárničky, ve které je nutno měnit léky, nezbytné pro poskytnutí první pomoci kočce, např. tříprocentní peroxid vodíku (H2O2).
Kočky jako zdravotní riziko pro chovatele
Vážným onemocněním způsobeným prvokem Toxoplasma gonddi je toxoplazmóza. U lidí i zvířat se objevuje poměrně vzácně, nákaza probíhá skrytě a napadá nejcitlivější části organismu – mízní aparát, tkáň oka či ústřední nervstvo. Nejznámější jsou gynekologická onemocnění vyvolávající např. potraty, nedonošení či odumření plodů nebo narození poškozených dětí stižených vrozenou toxoplazmózou. Je prokázáno, že rozmnožování parazita probíhá právě ve střevní sliznici koček. Kočka sama však nemůže být zdrojem přímého nakažení člověka nemocí, ale zárodky parazita vylučované z těla koček do půdy záhonů a pískovišť mohou přežívat až jeden rok.
Také plísňová (houbová) onemocnění jsou problémem společného soužití lidí a domácích zvířat. Houby, které jsou schopny vegetovat na kůži, jsou nazývány dermatofyta, a některé z nich přežívají jak na kůži zvířecí, tak i lidské. Obecně lze říci, že kožní houby se častěji zachycují na jedincích s citlivější pletí, tj. na mláďatech, na dětech, mládeži v pubertě a na ženách. Nejčastějším zdrojem nákazy v poslední době jsou bezprizorní toulavá koťata. Pokud se hodláte takového zvířete ujmout, doporučujeme jeho vyšetření nejen u veterináře, ale i v odborné mykologické laboratoři. Jako u každého plísňového onemocnění je léčba zdlouhavá a přináší i estetické nepříjemnosti.
